Axík – Grif Sotis dnes oslavil 15. dubna 13 let! Před více než rokem jsem se bála, že Axíček neodvratně míří za Freyuškou za duhový most… Ale rozšíření smečky o dvě malá štěňata mu naštěstí vlilo do žil novou energii.
.
Axík je svým způsobem v mnoha směrech zvláštní až jedinečný ČSV. Kromě toho, že je vzrůstem maličký (ne, není dwarf, prostě nevyrostl), tak má spoustu nevšedních povahových rysů. Málokdy vydává nějaké zvuky – vlastně jen vrčí nebo štěká, pokud občas hlídá, ale téměř nikdy se ničeho nedožaduje (ani nedožadoval) kňučením. Nikam se nedobývá, nikdy snad nic nezničil. Na vodítku netahá, a to až tak moc, že je skoro nemožné ho vodit na flexi – jen trochu silnější pružinu odmítá „přetáhnout“. A od raného věku má v lásce míčky.
Má samozřejmě i své „temné“ stránky., Dokáže být poněkud nevyzpytatelně tak moc nerudný, až je z toho díra na hlavě, která potřebuje ošetření ATB. A protože takové díry ošetřovat už nechceme, nosí Ax v přítomnosti Moji a Gandalfa košík. I on sám se v něm cítí chráněný před dotěrným olizováním a oždíbáváním, které opravdu nemá rád.