Dnes – 18.10. – byly štěňátkům 2 týdny. Všechna mají již plně otevřená očička a snaží se chodit po čtyřech – i když po několika neobratných krocích obvykle následuje překulení či rozplácnutí se na bříško 🙂
Štěňátka také dnes čekalo první odčervení.

Narozdíl od dospělých psů ale nepovažují odčervovací pastu vůbec za jedlou a tak byla tato procedura doprovázena obvyklými "odčervovacími ksichtíky". Naprosto bezkonkureční výkon předvedl Clif, který vydával zvuky vyjadřující maximální odpor, plival pastu kolem sebe a třepal u toho hlavičkou jako malý čertík 🙂 Přiznávám – neubránila jsem se hlasitému smíchu 🙂

Trochu proti Felinčině vůli jsem již včera ke štěňatům "propašovala" Aldíka a Arinku, kteří jsou od začátku na štěňátka neskutečně zvědaví. Důvodem je Aldíkův velmi vážný zdravotní stav (jeho zbývající čas se dá pravděpodobně počítat již jen na dny… ;( ), a tak mu chci dopřát co nejvíc možností být jak v mé blízkosti, tak si ještě užít drobotinu.
Felunka je chvílemi u dětí trpí téměř bez protestů, jindy je zase odhání varovným skučivým zvukem či výhrůžným vrčením. Postupně je ale začíná více tolerovat a nechává si sem tam pomáhat i s čištěním miminek. Jako účinná utěrka a myčka v jednom dnes zafungovala především Arinka, která ochotně umyla všem mrňouskům obličejík upatlaný od odčervovací pasty 🙂

Zhruba za týden se s dětmi budeme stěhovat ven – pro návštěvy budou tedy konečně dveře dokořán…