Na první výstavu roku 2025 jsme tentokrát vyjeli pouze s Gandalfem. Moja již českého junior šampiona získala a s ohledem na věk ji nelze hlásit jinam než právě do třídy mladých. Proč tedy okolnosti nevyužít k tomu, abychom sourozence skoro na celý den rozdělili a každý měl svůj úplně individuální program.

Zimní cestování po D1 nepatří k vyhledávaným zážitkům, a tak jsem pečlivě každý den sledovala předpovědi, zda nakonec výstavu nevzdáme. Ale až na lokální chumelenici u nás doma v době odjezdu se zdálo být vše v normě. Nebylo. Lokální chumelenice nás provázela z Podkrkonoší až do sjezdu z D11 a v kombinaci se silným větrem pohled přes čelní sklo vypadal  jako simulátor cesty časoprostorem. Naštěstí zbytek cesty tam i zpět už jsme zápolili jen s tím silným větrem, tedy úkol číslo jedna, v pořádku dojet, byl splněn.

Úkol číslo dvě – samostatný velký výstavní výlet – Gandalf zvládl naprosto beze ztráty kytičky. Zbytek smečky za celou dobu nepostrádal, úplně se spokojil s přítomností mou a s radostí v naší minivýpravě přivítal kamarádku a kolegyni ze zoo Evu. Na výstavišti pak se stejným nadšením vítal další (již bývalou) zookolegyni, kterou do té doby nikdy neviděl. Neskutečně mě těší, že je to obdobný radovan, jako byl Aldík nebo Clifíček (jen kdyby ještě tak všechny nezdravil žvýkáním rukávu i s rukou).
Až na počáteční zamachrování po vystoupení z auta musím Gandalfa pochválit i za chování k ostatním psům. Dokonce ani těm, kteří po něm ošklivě vystartovali, neměl potřebu něco dokazovat. Tak jen ať mu to vydrží!

Největší pochvalu si ale od mě zaslouží za předvedení v kruhu. Moc pěkně spolupracoval, ve statice byl neskonale trpělivý a jak jsem ho postavila, tak zůstal a soustředěně se díval na mou ruku (tedy pokud něco nebylo ideální, byla to jen má chyba). Naučila jsem ho během posledních dvou měsíců na předvedení ve volném postoji a šlo mu to opravdu výborně. I v pohybu se neskutečně zlepšil – už se mnou nezávodí a netahá na vodítku, ale běží volně vedle mě tempem, které určuji já.
Bohužel ani tohle všechno nám nestačilo na první místo v konkurenci dalších dvou psů a Gandalf si odvezl od slovenské rozhodčí Zuzany Mikolkové ohodnocení V2. Což je samozřejmě krásné, protože každá známka „V“ je prostě výborná! Zvlášť, když známky VD ten den nejsou výjimkou.
Sice tedy úkol číslo tři splněn nebyl, ale zase nemůžeme říct, že „První vyhrání, z kapsy vyhání!“ 🙂

Fotky z výstaviště tentokrát nemám vůbec žádné, byl to výlet o všem možném, jen ne o focení. To jsme si užili následující den na skoro tříhodinové procházce zasněženým Podkrkonoším…