Všechna štěňátka po Felon a Artovi se již rozjela do nových domovů a já pevně doufám, že majitelům budou přinášet hlavně radost 🙂

Ve věku 3,5 týdne nás čekalo tradiční stěhování ven – do kotce a boudy (kterému samozřejmě předcházelo postupné snižování teploty již doma, aby šteňata neutrpěla teplotní šok). V té době štěňátka přijímala již několik dní pevnou stravu v podobě mletého masa s obsahem mletých kostí, vitamínů a minerálních látek. Vzhledem k početnému vrhu se na první přikrmování nadšeně vrhla a tento apetit jim vydržel až do odběru.

Ten samý den, kdy proběhlo stěhování, se konaly také první návštěvy nedočkavých zájemců. V tomto věku je převážnou náplní dne stále ještě spaní, takže po krátkých hrách a dovádění se drobotina přesunula do náručí návštěvníků, kde spokojeně pousínala.

Na štěňátka se chodil dívat někdo každý den, takže o lidskou společnost opravdu nebyla nouze, i když počasí postupně nabíralo na podzimní sychravosti.
Hry malých uličníků postupně nabývaly na intenzitě, stejně tak síla v jejich ostrých zoubcích. Spolu s tím naopak klesala ochota maminy Felon nechat si kdykoli ohlodávat citlivé cecíky a mezi čtvrtým a pátým týdnem štěňátka začala pomalu odstavovat. Děti se tak dobře naučily respektovat mámino zavrčení, což velmi usnadní jejich další výchovu (hluboký káravý hlas člověka štěněti připomíná mámino zavrčení) i správný kontakt s cizími psy.

Teď nezbývá než doufat, že všechna štěňátka budou dobře prospívat a vyrostou z nich zdraví a pohodoví psí společníci.